neděle 5. května 2013

Hrady z kostí

 A/N: Ani nebudu tvrdit, že nejsem morbidní. Nebo lehce sadistická. Nebo oboje. Ahem... Drabble

Nemiluješ ten skvělý pocit? Když se pomalu rozpadají pod tvýma rukama, když tě žádají o slitování, když se bojí každého tvého pohybu? Zírají na tebe očima rudýma od pláče, v očích evidentní a sladký nádech skořicového strachu. Tiše tě prosí roztřeseným hlasem o milost, které se jim nedostane, protože mají zničené hlasivky od jekotu o pomoc. A ty se jim směješ, manicky a záchvaty extáze se ti válí na jazyku, dokud se sám neocitneš na zemi, nezíráš do očí své oběti, neusmíváš se, protože jseš si tak jistý, že ty jsi naživu, více než kdy jindy, více než oni a bože- jak skvělý pocit to je.

A nakonec přijde to ohavné svírání hrudi, když vydechnou naposledy, vykrvácí, z očí se jim vytratí poslední jiskra. Zamračíš se.

Čas najít novou hračku.

Žádné komentáře:

Okomentovat