Světlo

 Drabble. Tak jsme si tak povídaly s b2. o tom, co je na psaní nejtěžší - obě dvě jsme se záhadně shodly na tom, že to je pojmenovávání. Třeba názvy těhle textů v mém počítači jsou typu: Izzyyy drabble.unfinished nebo taky shorite (překlep, už ani nevím jak vzniklý)
 ________________________________________________________________________
Panika zachvátila celé jeho tělo. Marně se snažil vymanit z ledově reálné kazajky.
A tak vzdal boj a upřel oči do stropu.
Cítil horkou tekutinu, pomalu drásající jeho tváře, zatímco jiná - rudě zbarvená, vytvářela louži pod jeho hlavou. Příjemná prázdnota se rozlévala po celém těle, dokud nezahalila i jeho končetiny, dokud nezamlžila obraz, který viděl.
Z dálky slyšel hlasy - byly ale rozmazané, jako jeden z těch obrazů, kdy musíte poodstoupit, abyste ve skutečnosti poznali daný objekt. Snažil se ignorovat vše co se dělo kolem, vypnout, soustředit se na žahavé škrábání kolem jeho zápěstí a mělký způsob, jakým dýchal. Zatlačit všechny myšlenky daleko do té části vaší mysli, kde vás muž ve sklepě mlátí opaskem a sídlí všechny vaše vražedné úmysly.
Víš vůbec co je to světlo? A on řekl ano, protože si byl jistý tím, že existuje, jen ne tu, v jeho životě, duši, očích, domě, v tomto momentu, který se zdrcující silou pomalu padal na jeho hruď. Nebyl to Bůh - to ani náhodou, osoba která stvoří vše toto utrpení musela být zlovolná a jeho duše barvy hořké čokolády, nicméně něco lepšího než on sám. Čistě bílého - zároveň však obsahujícího všechny barvy spektra, spojené v precizně namalovanou svatozář.